Radiožurnál

U příležitosti 57. výročí srpnových událostí roku 1968 se ve čtvrtek 21. srpna před budovou Českého rozhlasu v Praze uskutečnil pietní akt s kladením věnců. Vzpomínkové akce se zúčastnil prezident Petr Pavel, čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.

U příležitosti 57. výročí srpnových událostí roku 1968 se ve čtvrtek 21. srpna před budovou Českého rozhlasu v Praze uskutečnil pietní akt s kladením věnců. Vzpomínkové akce se zúčastnil prezident Petr Pavel, čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.

Enolog Ondřej Tichý je zástupcem vinařství Volařík, které získalo ocenění Vinař roku 2025. „Ještě nám to ze včerejška nedošlo... Pomalu si zvykáme,“ komentuje úspěch s úsměvem Ondřej Tichý. Co konkrétně má enolog na starosti? „Mám zodpovědnost od příjmu hroznu až po finální produkt v lahvi, i třeba s tím krátkým popiskem na zadní etiketě. Takže veškeré rozhodování, co se s hrozny, s vínem bude dělat, jde za mnou,“ přibližuje.

Zatímco tisk z komunistických zemí o invazi v roce 1968 mlčel nebo psal o bratrské pomoci, západní média přinášela šokující svědectví z napadené země v srdci Evropy. Okupace Československa byla zprávou číslo jedna. Jak o ní informoval deník The New York Times anebo britská BBC?

Fantazijní počítačová hra nazvána Zoo z dílny ČVUT v Praze by měla umět odhalit, v čem dítě vyniká, ale i jaké vzdělání je pro něj vhodné. U žáků testuje schopnosti, které jsou podle vědců důležité pro rychle se měnící svět 21. století. Třeba orientovat se ve velkém množství nových informací.

Aleppo soupeří s Damaškem o pozici největšího města Sýrie. Jeho proslavená tržiště, kupecké dvory i citadelu ale postihla v minulých letech jedna ničivá událost za druhou. Po několikaleté bitvě o Aleppo mezi Asadovými silami a povstalci následovalo velké zemětřesení. A loni pak další bitva, která, jak doufají Aleppané, byla už poslední. Místní mladí aktivisté se teď snaží obnovit válkou zpřetrhaná pouta mezi lidmi a jejich městem.

Dejte nám Donbas, zastavíme válku – tvrdí podle západních médií Moskva. Co na to Ukrajinci? A jak to na Rusy zdevastovaném Donbasu teď vlastně vypadá? Zjišťuje na místě Barbora Maxová, zvláštní zpravodajka České televize na východě Ukrajiny. Ptá se Matěj Skalický.

Mohou Přísaha a Volt Česko uspět s návrhy na zrušení kandidátek SPD, Stačilo! a Pirátů? Jak izraelská vláda zdůvodňuje plány na další ofenzivu do města Gaza? Proč se v Česku tak rychle šíří invazivní komár japonský, který může přenášet nebezpečné nemoci?

V evropském zemědělství je příliš mnoho nekalých praktik, řekl evropský komisař pro zemědělství Christophe Hansen Českému rozhlasu. Týká se to i českého zemědělského sektoru? „Politika vždy zásadním způsobem ovlivňuje rozdělování podpory pro zemědělce. Bojíme se toho, že když do toho nebude tolik mluvit přímo Brusel a bude to na národním státu, díky lobbistickým vlivům se zase peníze najdou pro velký byznys,“ říká Daniel Pitek, soukromý zemědělec z Českého středohoří.

Zabrání nový zákon výrobcům, aby lhali o tom, jak jsou jejich výrobky šetrné k přírodě? Za jakých okolností by mohly evropské země vyslat na Ukrajinu svoje vojáky? A proč se nedaří postihovat provozovatele nelegálních chovů exotických zvířat?

Jachtaři Ondřej Baštář a Lukáš Kraus mají za sebou největší dosavadní úspěch v kariéře. Ve velmi silném větru vybojovali na světovém šampionátu do 23 let v Dánsku bronz v olympijské třídě 49er FX. Poprvé se spolu viděli před čtyřmi lety, kdy je dala dohromady jejich trenérka Dominika Vaďurová. „Jednou jsme si to vyzkoušeli, řekli jsme si, že to bylo docela vtipné a že nám to šlo, takže to zkusíme další sezónu. Sedli jsme si,“ vypráví s úsměvem Ondřej Baštář.

21. srpna 1968 přerušil rakouský rozhlas běžné vysílání – v sousedním Československu začala vojenská invaze. Rakousko od prvních chvil informovalo otevřeně a Čechům a Slovákům vyjadřovalo solidaritu. Právě v Rakousku našlo mnoho Čechoslováků po srpnové okupaci nový domov.

Stendhal patří k nejslavnějším spisovatelům 19. století. Málo se ale ví, že byl důstojníkem Napoleonovy armády, účastnil se jeho tažení a stal se dokonce francouzským konzulem. Svůj pseudonym si velký romantik zvolil podle německého města, narodil se ale ve francouzském Grenoblu, kde jsou na něj náležitě pyšní. Po Stendhalovi jsou ve městě pojmenované školy, knihkupectví i kavárny.

Bouře na Univerzitě Karlově. Kvůli vyhazovu jednoho z děkanů musela přijet policie, záchranka i hasiči. Spor ale nekončí. Naopak – vyostřuje se. A navíc univerzitu čeká brzy volba nového rektora. Podrobnosti ví a poví Prokop Vodrážka, redaktor Deníku N. Ptá se Matěj Skalický.

Jak by se mohlo na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu podílet Německo? Jak se orientovat ve zvýhodněných nabídkách dodavatelů energií před novou topnou sezonou? A jak unikátní jsou stěny obložené stovkami polodrahokamů, které objevili vědci na zámku v Kroměříži?

„Kromě 90 miliard dolarů, které oznámil americký prezident, že si za ně Ukrajinci koupí americké zbraně, také ukrajinský prezident řekl, že Američané zainvestují 50 miliard dolarů do ukrajinských dronových technologií. Takto prostě budou vypadat bezpečnostní záruky,“ popisuje vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. Jaká je naděje, že Rusko a Ukrajina uzavřou dohodu o míru? Jaké podmínky a záruky by taková dohoda měla mít?

Vyjasnily pondělní schůzky ve Washingtonu cestu k míru na Ukrajině? Jak postup západních spojenců podává Putinův režim domácímu publiku? A jak řešit problémy českého školství, které pojmenovalo nové šetření školní inspekce?

Legendární česká stavebnice Merkur letos slaví 100 let. Šroubky, matičky a perforované plíšky, ze kterých se dá postavit cokoliv, znají generace dětí i dospělých. „Merkur byl součástí mnoha domácností. Nesloužil jenom k hraní, občas dokázal přidržet třeba i poličku,“ říká majitel společnosti Merkur Toys Richard Hrbáč a dodává, že šroubování zkrátka máme v krvi. Jak se dnes Merkuru daří? A jak probíhají oslavy kulatého výročí?

Jednání o možném konci války na Ukrajině pokračuje intenzivně, byť bez záruky jasného výsledku. „Rusové dávají jasně najevo, že je pro ně vysloveně červenu linií, pokud by na Ukrajině měly být síly NATO. Teď je otázka, jestli se podaří Rusy přesvědčit,“ říká politický geograf Jan Kofroň. Běžní Ukrajinci podle zpravodaje Martina Dorazína čekají od Putina další úskok a nepřijatelné požadavky. Jaké jsou další vyhlídky jednání? Poslechněte si speciál Radiožurnálu.

Bratrská pomoc, zásah proti kontrarevoluci a imperialistickému Západu, pražské jaro vykreslované jako úpadek socialistických hodnot, ale taky intervence jako reakce na žádost československých představitelů. Tak informovala sovětská média, která byla pod totální kontrolou Kremlu, o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968.