Na Vln Podnikání

Přes osmdesát tisíc přednášek z celého světa a ze všech možných oborů už nahrála a uložila společnost SlidesLive, kterou před lety spoluzaložil Vojta Ciml. Na nápad nahrávat přednášky přišel se svými dvěma společníky Terezou Horákovou a Vojtěchem Drbohlavem ještě jako student ČVUT. Dnes má za sebou start-up SlidesLive již deset let existence, velkou investici od českých miliardářů Václava Dejčmara z RSJ a Eduarda Kučery z Avast, a také úspěšnou expanzi do Spojených států. "Do budoucna je mým snem, aby se ze SlidesLive stala v oblasti přednášek podobně známá značka, jako je Netflix v oblasti filmové zábavy. Byznysově bychom se chtěli stát dominantní značkou v USA a proniknout i na další trhy," říká Ciml.A co se v podcastu ještě dozvíte?Na čem stojí byznys model SlidesLiveJak se firma potýkala s restrikcemi během pandemieJak obtížné bylo proniknout na americký trhJak se podařilo získat od dvojice českých miliardářů investici ve výši jedné miliardy dolarůJak se technologicky za poslední roky proměnilo nahrávání

Většina firem o digitalizaci přemýšlí na dobré úrovni, provedení však často pokulhává. "S pomocí technologie chcete vyřešit nějaký konkrétní problém, něco zlepšit nebo posunout. Jenže ve firmách často myslí jen na ten velký cíl a zapomínají na koncové uživatele technologie, což jsou nejčastěji zaměstnanci," říká Martin Bazala, šéf společnosti Raynet. Firma produkuje CRM, tedy software, který pomáhá firmám přehledně shromažďovat a organizovat údaje o zákaznících. A když to zaměstnanci nepřijmou, bude to jakákoliv snaha o zavedení digitálních prostředků ztracená investice. Jak tedy nejlépe postupovat?A co se ještě dozvíte?- kdy k řízení obchodu ve firmě přestane stačit Excel- jak se v posledních letech mění přístup firem k obchodu- co je ve firmách problém protékajícího záchodu- jak by k digitalizaci měla přistupovat státní správa a co dělá špatně- proč Raynet zavedl ve firmě systém otevřeného řízení, na kterém se podílejí všichni zaměstnanci- jak se vyvíjí podnikatelské prostředí v OstravěPodcast moderuje Mart

Když bylo Martinu Kešnerovi, současnému partnerovi investičního fondu J&T Ventures, dvacet let, pokusil se s kamarádem rozjet vlastní podnikání. Myšlenka na založení internetového obchodu s řezanými květinami ale nevyšla. Možná i díky téhle zkušenosti ale dostal zanedlouho poté nápad životní a založil českou startupovou soutěž pojmenovanou Nápad roku. Ta má za sebou už patnáct ročníků, během nichž se do ní přihlásilo dohromady více než 2250 projektů. Mnohé z nich jsou dnes široce známé, mezi jinými třeba aplikace Záchranka nebo vyhledávač letenek Kiwi.com. Jak se Nápad roku i projekty, které se do něj hlásí za 15 let proměnily? A jak se za tu dobu proměnila česká startupová scéna?Co se ještě dozvíte?- Kolik projektů, které Martinu Kešnerovi prošly rukama přežilo do dnešního dne?- Jaké projekty z Nápadu roku se nakonec nerealizovaly, přestože to byly skvělé nápady?- Jaké jsou nejčastější důvody, proč start-up neuspěje?- Jsou mladí čeští podnikatelé v něčem jiní, než ti zahraniční? Co umí skvěle a v čem nao

Přes dvacet let řídil Oldřich Šubrt velká zdravotnická zařízení, šéfoval například Nemocnici Na Homolce. A po padesátce si založil vlastní polikliniku Health Plus. Usiluje o to, aby doktoři mohli svým pacientům věnovat více času. Jenže to se neobejde bez dodatečných peněz. "Opakovaně doktorům říkám: nejste tady kvůli tomu, abyste dělali medicínu. Jste tu kvůli tomu, abyste vydělávali peníze. Když je nebudete vydělávat, nebudeme mít dost financí na nákup léků, přístrojů, na vaše platy a nebudeme moci dělat dobrou zdravotní péči," říká Šubrt. Volá i po tom, aby stát daňově zvýhodňoval zaměstnavatele, kteří svým zaměstnancům připlatí za lepší péči.A co se ještě dozvíte?- proč je správně, aby ve zdravotnictví působily i ziskové subjekty- jaké priority ve zdravotní péči by Česko mělo mít a co veřejné zdravotnictví už nedokáže- zda by mělo být doplácení za péči povinné nebo dobrovolné- co Šubrta po zkušenostech z velkých nemocnic vedlo k založení vlastní kliniky- jak ustál první roky, kdy se jeho vlastní podnikání

Pracovat v londýnské City, jednom z největších světových finančních center, to je sen mnoha mladých ambiciózních finančníků z celého světa. Adamu Šoukalovi se tenhle sen splnil, přesto z Londýna před deseti lety dobrovolně odešel, aby se v Brně pustil do podnikání. Jak vzpomíná, tehdejší londýnští kolegové tenhle jeho krok vůbec nechápali. On by si ale podle svých slov vyčítal, kdyby vlastní byznys nezkusil. V Česku založil platební instituci Roger, která jednak pomáhá firmám, jež nechtějí čekat měsíce, než jim odběratel zaplatí fakturu. Zároveň poskytuje investorům možnost vydělat na tom, že tyhle faktury zafinancují. To vše on-line. A co se ještě dozvíte?Jak snadná či trnitá byla cesta Adama Šoukala z Česka až do londýnské City- Kde a jak přišel na nápad založit Roger a jak svízelné byly začátky podnikání - Jak rychle Roger roste a jaký objem faktur už za svou existenci profinancoval- Jak se vyvíjí platební morálka firem v Česku- Jak funguje spojení Platební instituce Roger s Komerční bankou a jak by se moh

Trh práce se v posledních měsících loňského pořádně rozhýbal. "Měsíc od měsíce je k dispozici více kandidátů. Zaznamenali jsme, že startupy chtějí využít situace na trhu a nabírají spíše zkušené lidi. Naopak počet volných juniorních pozic poklesl," říká zakladatel a šéf společnosti StartupJobs Filip Mikschik. Firma se zabývá zprostředkováním práce zejména pro startupy. Na vypsané IT pozice se podle Mikschika hlásí meziročně v průměru o 80 procent více kandidátů.A co se ještě dozvíte?- jestli i do českých firem dorazí vlna masového propouštění, kterou rozjeli nadnárodní technologičtí giganti- zda startupy a technologické firmy v Česku omezují nábor a po kterých odbornících přetrvává největší poptávka- jak se změnila povaha startupů a o jaké typy startupů mají uchazeči největší zájem- jak se současná situace promítá do platového ohodnocení zaměstnanců v IT a ve startupech- jestli se za posledních deset let změnil svět startupů z pohledu HR- a jak se proměňují benefity, které bývaly v IT světě často vysoko nad b

Václavu Durďákovi se někdy v médiích přezdívá český Willy Wonka. Důvod je prostý, stejně jako jeho pohádkový předobraz, i Václav založil slavnou čokoládovnu. Společně s manželkou Anetou a společníkem Vlastimilem Urbancem stojí za uherskobrodskou Čokoládovnou Janek. Z podniku o pár zaměstnancích, který se na počátku pandemie covidu strachoval o přežití se v posledních letech stala expandující firma, která staví novou továrnu na čokoládu a nedávno také koupila jednu z největších českých pražíren kávy - Coffeespot. Jak se jim to povedlo a jak strastiplná byla jejich podnikatelská cesta, představuje další díl podcastu týdeníku Ekonom Na vlně podnikání. A co se ještě dozvíte?- Jak velká dřina je výroba čokolády a jak finančně náročné je pustit se do ní- Jaká čokoláda Čechům nejvíc chutná.- Jaké to je, podnikat s manželkou.- Proč Čokoládovna Janek koupila pražírnu Coffeespot- Jak se Čokoládovně Janek ekonomicky daří a jaké má plány do budoucnostiTento díl podcastu moderuje Petr Kain, šéfredaktor Ekonomu.

Odhadem jen necelá desetina firem v Česku využívá pro své účetnictví automatizaci. Je to podobné napříč Evropou. Vyčnívají jen severské státy, kde už neřeší, jestli mít všechny účetní doklady na papíře, ale spíše co ještě dál automatizovat. „Zhruba 85 procent účetní agendy je administrativa, nastavení, procesy. To všechno je možné automatizovat. Ve většině firem to stále dělají manuálně. A to nikoho nebaví,“ říká Robert Soudný, šéf a zakladatel start-upu wflow.A co se ještě dozvíte?kdy je a kdy není účetnictví nudajakou část účetní práce do budoucna nahradí roboti a co zůstane na lidechv čem konkrétně může účetním pomoci digitalizace a jak pomáhá umělá inteligenceproč kvalita účetnictví často zaostává a na co by si podnikatelé měli dát pozorco by pomohlo zlepšit postavení účetní profesejak wflow pomohla investice od Seed Starteru České spořitelnyna čem ve wflow nyní pracují a kam chtějí dál expandovatTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Prodeje i počty výtisků jednotlivých knižních titulů se postupně snižují. Je kvůli tomu mnohem problematičtější propagovat jednotlivé tituly. I přes nástup elektronických knih však papírové knihy přetrvají. "Možná se budou vydávat v mnohem menším počtu kusů, ale nezaniknou," říká Zdeněk Janovec, zakladatel a majitel společnosti Powerprint. Specializuje na malonákladový tisk, který představuje alternativní způsob vydávání knih.

V oblasti finančnictví se David Bystrzycki pohybuje přes dvacet let. Šéfoval českému a slovenskému Home Creditu, stál u rozjezdu prvních finančně-technologických projektů v čele se Zonky. Před pár lety se rozhodl odejít z korporace a založit si vlastní byznys. Tak vznikla investiční platforma Roier, která umožňuje investovat formou crowdfundingu do zajištěných půjček na nemovitosti. „Když jsem skončil vysokoškolské studium, měl jsem sen, že se jednou chci stát CEO. To se mi krok po kroku povedlo. Teď je moje vize, že se stanu investorem, který si vybuduje skupinu vlastních startupů,“ popisuje plány do budoucnosti Bystrzycki.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

E-shopy díky pandemii zažívaly v předchozích dvou letech neskutečný boom. Letos se však jejich byznys trochu zasekl. Další růst, se kterým počítaly, nepřišel. Ale to neznamená, že zůstane zaseknutý navěky. "Pandemie byla trochu anomálie, ale jenom urychlila už jasně daný trend změny retailového chování nás všech. Obchody v budoucnu nezaniknou, ale budou využívané jako showroom. Samotné doručení bude dělané přes e-shopy, fulfillment. Nikdo z nás nechce mít nákupní tašku v ruce a jet s ní metrem nebo tramvají domů," říká Jan Rozlivka, zakladatel a spolumajitel společnosti Mailstep. Firma funguje jako skladník a balič pro e-shopy, zajišťuje jim kompletní logistiku. A co se ještě dozvíte?- jak se letošní předvánoční nákupní sezóna liší od těch předchozích a jak se to projevuje na objednávkách- zda a v čem se promění trh e-commerce, které značky mají šanci růst- jak fulfillment pro e-shopy, tedy byznys model Mailstepu, přesně funguje a co se chystá- kde se ve skladech uplatňuje technologie a do jaké míry převezmou

řed více než dvaceti lety začal Jakub Ouhrabka s pár kolegy ze studií tvořit mobilní webové stránky pro sportovní kluby. Tahle parta lidí se pak stala jedním z klíčových hráčů v Česku v oblasti call center a nyní je Ouhrabkova firma Comgate druhým největším poskytovatelem platebních bran v Česku. Jak se podařilo ryze české firmě uspět v byznysu, který ovládají velké zahraniční firmy, proč se z Prahy odstěhovala do Hradce Králové, či jak se Comgate daří na uvadajícím trhu e-commerce si poslechněte v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání.A co se ještě dozvíte?Zda chce Comgate expandovat do zahraničíJak velký problém je najít kvalitní zaměstnanceJak se v covidu i po napadení Ukrajiny Ruskem mění nákupní chování lidí v ČeskuKolik peněz už v Comgate investovali do rozvoje platebních služebV čem se společnost Comgate inspirovala i aerolinek RyanairJak budou z hlediska e-commerce vypadat letošní vánoce?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Po krachu jedné z největších kryptoměnových burz na světě probíhají diskuse, jak moc to s kryptosvětem bude dál. Už delší dobu se třeba objevují názory, že kryptoměny představují jen "pálení" zbytečné energie. Ale nemyslí si to všichni. "Těžba bitcoinů představuje nejjednodušší způsob, jak uchovat energii a poslat ji kamkoliv na světě. A také znatelně revitalizuje energetický průmysl. Těžaři využívají místa, která před tím nikdo nevyužíval a přinášejí tam spoustu peněz," říká ovšem spoluzakladatel a šéf společnosti 2bminer Jakub Hlavenka. Jeho firma těží kryptoměny v USA a Spojených arabských emirátech, prodává stroje na těžbu a zajišťuje kolem nich veškerý servis. Hlavenka dodává, že základním předpokladem je levná elektřina. A co se ještě dozvíte?- jak se dá na těžbě kryptoměn i po nynějších cenových propadech ještě vydělat- proč už je pryč doba "hobby těžby" doma nebo v garáži- na jakých okolnostech závisí, kolik člověk na těžbě bitcoinů vydělá- jaká je návratnost špičkových těžebních strojů- kam je nejlep

Od dětství chtěl Petr Srna hrát divadlo a moderovat. Obojí se mu splnilo, hrál ve filmu i na divadle, moderoval řadu akcií včetně slavného krajanského festivalu v rumunském Banátu. Ve světě velkého byznysu se ale nakonec prosadil se svou marketingovou agenturou World of Online, která se specializuje na digitální marketing a především influencer marketing. Během pěti let dokázal z garážové agentury vytvořit firmu, pracující pro klienty jako Škoda, L’Oréal nebo Dr. Oetker. O tom, jak se mu to podařilo a co všechno to obnášelo vyprávěl v podcastu Na vlně podnikání, který připravuje redakce týdeníku Ekonom.A co se ještě dozvíte?- Co to je influencer marketing a jak se v posledních letech vyvinul- Jak těžké je pracovat s influencery, jak vybrat toho správného a jak jejich marketingový výkon vlastně měřit- Kolik lidí se v Česku touto prací uživí- Jak je český trh influencer marketingu rozvinutý a jaká budoucnost jej čekáTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Očekávané ochlazení ekonomiky se nutně promítne i do nové výstavby. Jak na tuto situaci budou reagovat architekti? Jednou z cest může být třeba snaha stavět úsporněji. "Nejen snížením spotřeby některých materiálů, ale hlavně z pohledu obestavěného prostoru. Čeká nás zmenšování bytů. Ve srovnání s jinými evropskými státy nějaké rezervy v tomto ohledu máme," říká Jana Mastíková, hlavní architektka a partnerka pražského architektonického studia Loxia v podcastu Na vlně podnikání. Budou se také například hledat jiné materiály, z nichž se bude stavět. A co se ještě dozvíte? - zda musí mít architektura duši a jaké emoce může vzbuzovat- co architekturu nejvíc svazuje - které české město je v přístupu k architektuře nejodvážnější- jak se v architektuře odrazí přicházející recese a zda ji čekají hubené roky- co s architekturou udělají vysoké ceny energií- jak architekturu a městský veřejný prostor proměnil covid- koho architektka Mastíková bere jako svůj vzor Podcast moderuje zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom Mart

Muži jsou při investování odvážnější. Ženy postupují mnohem konzervativněji. Navíc jich investuje méně, než mužů. Bylo by však pro ně mnohem lepší, aby z ekonomických a sociodemografických důvodů investovaly alespoň tak jako muži. "Ženy během života méně vydělávají a mají nižší důchody, ale zároveň jsou v důchodu déle než muži. Pro ženy bylo lepší, aby investovaly více a dokázaly se lépe na důchod připravit. Mohly by dohnat mezeru, která během života vzniká. Důležité je začít a to co nejdříve," říká Eva Hlavsová v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání. Ta se svým manželem Honzou založila před pár lety investiční platformu Fondee, která s pomocí předem připravených portfolií usnadňuje investice začínajícím i pokročilým investorům. Podcast moderuje zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom Martin Petříček.

Planeta se topí v plastech a jakákoliv smysluplná náhrada může pomoci. Počítá se každý nápad, který může přírodě ulevit. David Minařík, zakladatel a šéf startupu Myco, se s kolegy vrhl na výrobu biologicky rozložitelných materiálů. Jako základní vstupní surovinu využívá mycelium, podhoubí, které si sám pěstuje. “Když přemýšlíme nad novým výrobkem, vždy chceme, aby to dávalo smysl. Neděláme naivní ekologii. Snažíme se dělat výrobky, které jsou ekologické z podstaty. Nebudeme nahrazovat plast na sílu,” říká Minařík. Z mycelia vyrábějí třeba kelímky nebo i urny.A co se ještě dozvíte?- Co všechno se ještě z mycelia dá vyrobit a kde všude může najít uplatnění. - Jak se Minařík jako původně akademický malíř dostal k tomu, že začal tvořit věci z mycelia. - Kde a proč s začal experimentovat s pěstováním hub. - Co byla úplně první věc, kterou z mycelia vyrobil. - Jak probíhá probíhá proces výroby s využitím mycelia a jak dlouho to trvá.- Jak výrobky z mycelia dokážou cenově konkurovat plastům. - A jakou mají výrobky z

Když Radim Krejčí přišel před pěti lety za manažery ze společnosti Wood & Company s nápadem na robotickou investiční platformu Portu, stálo ho to hodně práce a přemáhání přesvědčit je, že to není úplně bláznivá idea. Dnes svého rozhodnutí ale určitě nelitují, Portu má aktuálně přes 150 tisíc uživatelů a spravuje 13,5 miliardy korun. A rozhodně se s tím nehodlá spokojit. “Na konci příštího roku bychom chtěli mít ve správě 30 až 35 miliard korun,” říká Krejčí. Jak ale obratem dodává, jsou to plány velmi ambiciózní a teprve se uvidí, jak kartami zamíchá inflace, válka na Ukrajině a obecně obavy lidí z budoucnosti. Podcast Na vlně podnikání moderuje tentokrát šéfredaktor týdeníku Ekonom Petr Kain.

Firmy potřebují rozvíjet digitální mindset svých lidí, aby dokázali převádět svou práci do on-line prostředí. Potřebují zvyšovat svou digitální produktivitu a automatizovat své osobní pracovní procesy. A pak digitalizovat svá jednotlivá oddělení. Taková je základní poptávka všech firem na trhu podle experta na digitalizaci Filipa Dřímalky. "K čemu jsem se snažil firmy přimět pět let, dokonal covid za dva dny," říká zakladatel vzdělávací firmy Digiskills v dalším dílu podcastu Na vlně podnikání. Hovoří v něm jak o aktuální situaci ve firmách, tak i o svém nejnovějším projektu, což je marketplace Digitask. Na jednom místě nabízí všechny druhy digitálních služeb a know-how. Bez konzultantů, kteří poptávajícím pomáhají definovat problém a nasměrovat na řešení, by to podle Dřímalky nešlo. Lidé moc nevědí, co chtějí a už vůbec ne, jak se k řešení dostat.

Možnost vlastnit část firmy dává zaměstnancům v Česku zatím jen málo společností. Benefit zaměstnaneckých akcií mají většinou start-upy a využívají ho jako nástroj, jak si udržet své lidi. Další díl podcastu Na vlně podnikání rozebírá zaměstnanecké akcie (čili ESOP - Employee Stock Ownership Plan) jak z pohledu právníka, který firmám pomáhá benefit aplikovat v prostředí nepřipravené české legislativy, tak i z pohledu šéfa firmy, která ho zavedla a pak přenastavovala. Hosty Dana Tržila v 25. díle podcastu Na vlně podnikání byli Jakub Císař z advokátní kanceláře Novalia a Pavel Šíma, šéf marketingové firmy Roivenue.