Business Leaders

Když si čteme příběhy úspěšných nebo jen vidíme jejich životní styl, tak je to jako bychom pozorovali špičku ledovce plujícího na mořské hladině. Vidíme jen jeho nablýskanou malou část, ale to skutečně důležité, to, bez čeho by se špička plující na hladině nemohla udržet, zůstává našim očím skryto. Dřív, když jsem si četl podobné příběhy nebo jsem se osobně setkal s někým podobným, jsem také obdivoval špičku plující na hladině.

Zajímavé, za jaké maličkosti dokážeme prožívat hlubokou vděčnost, když je zrovna potřebujeme a nemáme k nim volný přístup. Podobnými slovy jsem skončil poslední epizodu mého podcastu, kde jsem vyprávěl posluchačům svůj zážitek z tak obyčejné věci, jako je čtyřhodinová procházka v dešti. A teď si, prosím, zkuste sami odpovědět, kdy naposledy jste šli 4 hodiny v kuse pěšky, a ještě k tomu dešti?

Ráno jsem se probudil a podíval se z okna. Lilo jako z konve. Potom jsem se podíval na předpověď počasí a bylo jasné, že v podobném duchu se odehraje celý den. Moje milovaná žena se na mě podívala a řekla s pochybami: „Fakt chceš v tomhle jít?“ Já jsem se jen usmál a řekl: „Právě v tomhle chci jít.“

Další pravidelné živé vysílání s Davidem Kolářem a Lukášem Ederem. Dnešním tématem je strach a jak z něj udělat pomocníka, který bude pomáhat k růstu nejen našeho byznysu.

Stalo se vám někdy, že jste šli na důležitou schůzku, ze které jste již předem byli nervózní? Může se jednat například o nějaké obchodní jednání, možná o pracovní pohovor, anebo jste se jen rozhodli jít za svým šéfem, abyste si vyjednali lepší plat. Sám si vybavuji několik obchodních setkání, ze kterých jsem byl trochu nervózní. Většinou se jednalo o setkání s lidmi, které jsem nějakým způsobem pokládal za autority. Byli to většinou nějací známí podnikatelé, o kterých jsem si četl už dávno před tím, než by mě kdy napadlo, že bych se s nimi mohl setkat také osobně. Musím ale přiznat, že většinou byla má nervozita naprosto zbytečná, a mnohdy jsem byl sám překvapený, jak pokorní a vstřícní tito lidé mohou být.

Věřím, že každý z nás již ve svém životě poznal stav, kdy je naprosto pohlcen svou činností, nemá přehled o čase ani se nenechá ničím rozptýlit. Je to stav naší naprosté koncentrace, stav totálního zaměření se na danou činnosti, během kterého jsem schopni zapojovat naši kreativitu, využívat naše talenty i naučené vědomosti a současně dosahovat co možná nejlepšího výsledku. O stavu toku, chcete-li stavu flow, jistě neslyšíte poprvé, a to nejen v rámci mého podcastu.

V posledním podcastu jsem otevřel možná trochu kontroverzní, ale rozhodně si myslím, že pro mnohé z nás velmi aktuální a živé téma. Tím tématem bylo, proč naše děti tráví raději více času u obrazovky, než běháním na hřišti. Spousta lidí ve společnosti pohlíží na chování dnešních dětí velmi kriticky. Co ale získáváme touto kritiku? A skutečně jsou na tom naše děti tak špatně?

Dnes bych se s vámi chtěl podělit o zkušenost z mého osobního života. Je to zkušenost, kterou budu i navazovat na témata rozebíraná v předchozích podcastech. Konkrétně v minulém podcastu jsem mluvil o tom, jak se vize stává živnou půdou pro naši vytrvalost. Jenže aby tomu tak bylo, tak je velmi důležité, aby naše vize vycházela z naší přirozenosti. Možná bychom mohli říct, že je důležité, aby byla naše vize odrazem našich talentů.

Když jste ukončili povinnou školní docházku a vybírali si, na jakou střední školu se vydáte, podle jakého klíče jste se rozhodovali? Měli jste zcela jasno o svém budoucí povolání? Jako děti většinou dáváme nejvíce na radu lidí, kteří nám jsou nejbližší. Jsou to naši rodiče a v některých případech i možná naši učitelé, nebo dokonce naši nejlepší kamarádi. I já si teď vzpomínám na příklady spolužáků ze základky, kteří se rozhodovali, kam budou směřovat jejich další kroky, podle rozhodnutí jejich nejlepších přátel. Když se nad tím dnes zamyslím, tak už vidím. jak naprosto nelogické rozhodnutí to může být

V dalším živém vysílání se David Kolář a Lukáš Eder si budou společně se svými diváky povídat nejen o budoucnosti profesního života.

Dalšími hosty podcastu Myšlením na vrchol se stali dva z jeho pravidelných posluchačů. Josef Michálek a Roman Kučera se potkali poprvé v našem podcastovém studiu a vedle toho, že poslouchají stejný podcast, mají společného mnohem víc.

V dalším Byznys ránu nastartují Lukáš Eder a David Kolář Váš týden tématem, které jistě ocení každý podnikatel a obchodník.

Jedním z autorů, se kterými spolupracujeme na tvorbě obsahu pro program Improovio, je i Marián Jelínek. Věřím, že Mariána není nutno dlouze představovat. Původní profesí hokejový trenér dnes spolupracuje s vrcholovými sportovci, kterým pomáhá lépe porozumět svému vnitřnímu - subjektivnímu světu, aby byli schopni dosahovat co možná nejlepších výkonů. Stejně tak ale Marián spolupracuje s řadou vrcholových manažerů nebo majitelů firem a pořádá také přednášky nejen pro tyto firmy. Neměl bych pak samozřejmě zapomenout zmínit, že je také autorem několika knižních bestsellerů. Proto je mi ctí, že i my můžeme spolupracovat s Mariánem Jelínkem a přinášet jak členům Improovio programu, tak i posluchačům jeho myšlenky a další hodnotný obsah. Marián zpracoval zcela unikátní online kurz, který je publikován v rámci jeho nového webu Peak Level Academy, a já mám radost, že mám možnost dnes kousek obsahu z jeho kurzu přinést i posluchačům podcastu Myšlením na vrchol. Dnes se v podcastu můžete těšit na úryvek z Mariánova kurz

Zkuste si, prosím, vzpomenout na některou situaci ze svého života, kdy jste přišli do úplně nového a neznámého prostředí. Může to být například nástup do nové práce, může to být vstup na novou školu, do nového sportovního kolektivu. Věřím, že každý z nás zažil podobnou situaci, kdy se potkával s novými lidmi, byl tak trochu nervózní a nevěděl, co by ve skutečnosti měl čekat. Myslím si, že nervozita je nám naprosto přirozená, když vstupujeme do nějaké nové role nebo nového kolektivu. To, co nám v takových situacích dodává sebevědomí, je dostatečná kompetentnost pro danou roli. Pokud víme, že máme dostatek zkušeností, znalostí a dovedností, tak nepropadneme zbytečné nervozitě nebo dokonce panice. Případná nervozita nám v takové situaci může být i přínosem. Protože si díky ní hlídáme své chování a dáváme pozor na to, abychom se vyhnuli zbytečným chybám. Určitě si někdo z vás vzpomněl na situaci ve svém životě. Já jsem jich našel hned několik.

Pro mnoho lidí je svět investic a akcií jen jakýmsi tajuplným, světem čísel a grafů, ve kterém se jen těžko zvládají orientovat. Podobně to měl možná kdysi i Jan Kovalovský, obchodní ředitel společnosti Patria finance, jednoho z vůbec prvních a předních obchodníků s akciemi v České republice.

V nedávném podcastu jsem si povídal s Josefem Holoubkem, který je právě teď na své cestě a pokouší se o překonání sedmi rekordů při chůzi napříč celou Českou republikou. Tento podcast vydávám v úterý 11. května, a to znamená, že pokud jde vše podle plánu, tak by měl mít Pepa za sebou první rekord a měl by již být na cestě zpět z nejzápadnějšího cípu naší země na ten nejvýchodnější. Já bych moc rád Pepu Holoubka podpořil a naplánoval si někde se k němu připojit. Pokud byste chtěli a náhodou měli také chuť podpořit tohoto „potulkáře“ a urazit pár kroků společně s ním, sledujte, prosím, naše sociální sítě, ideálně naši uzavřenou skupinu na Facebooku Improovio Klub.

Dnes, v den kdy vydávám tento podcast, je to přesně týden od spuštění registrace členů do nového programu Improovio. V nedávných podcastech jsem hodně mluvil o sebepoznání, mluvil jsem o tom, jak důležité je zamilovat se do své cesty, a ne pouze do samotného cíle. Jak nám kolikrát naše špatné návyky brání, abychom se dokázali do takové cesty zamilovat, a jak sami sebe můžeme překvapit výsledky, kterých se nám podaří dosáhnout, když v nás necháme vybuchnout opravdovou vášeň a do cesty se zamilujeme.

Už déle jak rok se snažím prostřednictvím podcastu Myšlením na vrchol a současně i prostřednictvím článků na našem webu Improovio.cz inspirovat své posluchače a čtenáře k pozitivním změnám ve svém životě. Život každého z nás se nějak vyvíjí a záleží právě na každém z nás, zda budeme jeho tvůrcem, nebo jen tím, kdo neustále jen reaguje na nejrůznější situace a ve výsledku žije život, ve kterém sám není šťastný.

Je držitelem českého rekordu v nejrychlejším přechodu skrze Českou republiku od jejího nejzápadnějšího bodu až po ten nejvýchodnější. Josef Holoubek je držitelem zmiňovaného rekordu od 10. září 2019. Tehdy za 9 dní 21 hodin a 54 minut ušel celkem 690 km. Pepa sám sebe označuje jako nezávislého mladého dobrodruha s touhou po cestování a překonávání výzev. Jedním slovem se ale označuje jako „potulkář“, o čemž svědčí i fakt, že se nebál vyrazit na potulky po Himalájích nebo napříč Tureckem.

V předchozím podcastu jsem si povídal s novým obchodním ředitelem Nordic Telecomu, Petrem Škopem. A jak bývá mým zvykem, tak i dnes bych se rád podělil o myšlenky, které jsem si z rozhovoru odnesl. Kdekdo by si mohl říct, že na Petrově kariéře nebo na rozhovoru s ním nebylo nic extra inspirativního nebo zajímavého. Já jsem tam ale viděl určité body a místa, která mi zajímavá přišla, a pokud by i někdo z vás, kdo jste slyšeli rozhovor s Petrem, měl také nějakou podobnou myšlenku, budu moc rád, když se o ni budete mít chuť podělit ať už do mého e-mailu eder@improovio.cz, nebo na našich sociálních sítích. Stejně tak budu ale moc vděčný, když mi napíšete ve své zprávě, koho byste rádi v mém podcastu slyšeli, anebo ještě lépe, že byste se sami chtěli potkat, stát se hostem podcastu a inspirovat někoho z dalších posluchačů ať už svými myšlenkami, nebo svým příběhem. E-mail znáte, tak jediné, co stačí udělat, je napsat mi a určitě se s každým z vás moc rád potkám, když to bude jen trochu možné.