Business Leaders

Jste introvert? Vnímáte to jako slabost, nebo přednost?  Mnoho lidí vnímá introverzi jako životní překážku. Mají pocit, že současný svět patří jen těm, kteří se nebojí prosadit. Lidem, kteří dokážou být středem pozornosti v jakékoliv situaci a v jakémkoliv prostředí. Podobně to vnímala také pravidelná posluchačka podcastu #Myslenimnavrchol, která píše: „Jak se umět lépe prosadit? Jak snadněji navazovat vztahy? Jak se stát extrovertem?“

„Čerpám energii a sílu ze samoty.“ To říká hned v úvodu dnešního rozhovoru pro podcast Myšlením na vrchol spoluzakladatel a současný lídr finanční skupiny Partners. Petr Borkovec je introvert. Mnoho lidí se naučilo tuto vlastnost vnímat jako svou slabinu. Petr to naopak chápe jakou svou silnou stránku, která mu pomáhá dosahovat úspěchu. Jeden z dalších příkladů ze života, že na vše se lze dívat i z té lepší stránky. Najít to dobré a tomu dávat svou energii. 

Jen 2 minuty každý den! Tak málo stačí aby člověk dosáhl svých snů. Tak málo stačí aby člověk změnil svůj život.   Proč je pro většinu lidí na světě tak těžké naplánovat si dvě minuty, které změní jejich budoucnost? Kam se vytrácí naše vytrvalost, když se rozběhneme za svými sny?

Zhubnout do plavek. Zlepšit si kondičku. Zdravěji se stravovat. Přestat kouřit. Naučit se anglicky. Rozjet vlastní projekt. Začít více číst…  Podobné cíle si dává většina lidí nejčastěji na konci roku. Říkají tomu novoroční předsevzetí. Co si budeme povídat, většina lidí už předpokládá, že je opět nesplní. Ale přesto si je dávají a někde v koutku duše doufají, že tentokrát to bude jinak. Doufají, že tentokrát vytrvají na své cestě za lepšími výsledky. Od těch posledních předsevzetí uběhlo už více jak půl roku, což znamená, že byste měli být už minimálně na polovině cesty k jejich splnění. Je tomu tak? Anebo jste už na své novoroční cíle dávno zapomněli? A proč? Proč člověk tak snadno rezignuje na lepší život?

Chráníte své děti chránit před strachem? Co jim říkáte když se jim nedaří? Snažíte se je ukonejšit a co nejrychleji uklidnit? A napadlo vás někdy, že jim tím možná více škodíte? Jak tedy pracovat s dětmi, abychom v jejich vnitřním světě nadělali co možná nejmenší škody? Nechceme zde nikoho moralizovat. Jsme názoru, že ve vztahu k dětem každý jedná nejlépe jak sám umí. Možná ale občas zcela nevědomky naděláme v jejich vnitřích světech více škosy, než užitku. Na toto téma jsem si povídali už minulý týden s Marianem Jelínkem. V podcastu Myšlením na vrchol jsme řešili, jakým způsobem u dětí rozvíjet kritické myšlení, nebo proč je důležité jim na konkrétní otázky odpovídat logikou. Dnes budeme na rozhovor navazovat.

Hledáte viníka svého trápení? Potkáváte pořád dokola stejné lidi a opakujete stejné chyby? Jste schopni ukázat prstem na někoho, kdo může za vaše trápení? Mám pro vás zprávu, která se vám nebude líbit. Než se rozhodnete ukázat na někoho jedním prstem, podívejte se, kam směřují zbylé tři… Vím, že je někdy těžké přijmout odpovědnost za minulost a přiznat si, že každý je strůjcem svého osudu. Pokud na to máte odvahu a chcete začít žít lepší život bez ohledu na trápení z minulosti, mohl by vás zajímat dnešní podcast #Myslenimnavrchol. Ukazuji v něm skutečného viníka, který nese odpovědnost za váš osud, a způsob, jak jej změnit k lepšímu.

Praskající oheň, dým a kolem pobíhá parta kamarádů, která připravuje nezapomenutelný gastronomický zážitek. Divočáka, kterého připravují, byli sami ulovit, a proto si dávají moc záležet na tom, aby ani kousek masa nepřišel nazmar. To vše klidně v jeskyni nebo uprostřed lesa. Klidně bez přívodu elektřiny a vody. I tak může vypadat moderní gastronomie. Jak se kluk z ekonomky dostal ke kuchařskému řemeslu? Kde se v něm probudilo nové nadšení? Jak se dala dohromady parta kamarádů, kteří milují vaření a uprostřed přírody připravují gastronomické zážitky, za které by se nestyděli ani kuchaři s michelinskou hvězdou?  Také o tom jsem si povídal s hostem podcastu #Myslenimnavrchol Vojtěchem Nemravou, jedním z kuchařů tak trochu netradiční party kamarádů, kteří si říkají ZE MĚ projekt.

Zvládáte držet dech s dobou? Nebo je to snad už nad vaše síly? Jestli je současný svět něčím specifický, tak je to určitě množstvím a rychlostí změn. Jedna informace má sílu obletět celý svět doslova za pár vteřin. Technika, kterou dnes běžně používáme a na kterou jsme si tak rychle zvykli, by pro naše rodiče byla těžko představitelná.

Proč to musí být taková dřina? Možná to znáte také. Uvnitř cítíte obrovskou vášeň po lepším životě a v hlavě neustále dokola naskakuje otázka: Co víc můžu dělat? Proč je pro nás tak těžké najít správné lidi, osudového partnera nebo jen zlepšit vlastní výsledky? Proč se to někomu daří a jiný se nemůže hnout z místa? Měli snad ti druzí jen více štěstí? Pokud nad tím přemýšlíte podobným způsobem, mám pro vás zprávu, která se vám nebude líbit. Hlavní problém je ve vaší mysli a v tom, jak nad věcmi přemýšlíte. Nevěříte? Dnes v podcastu #Myslenimnavrchol sdílím zkušenost jednoho z pravidelných posluchačů, která je toho důkazem. Snad i pro vás bude inspirací, pomůže se dívat na věci jiným způsobem a dovede vás k lepšímu životu.

Patříte mezi chronické NESTÍHAČE? Jste zavaleni haldou povinností? Váš kalendář je narvaný k prasknutí? Dotahujete věci na poslední chvíli? Říkáte si někdy, KÉŽ BY MĚL DEN O HODINU NAVÍC?

Že se občas vyplácí udělat impulzivní rozhodnutí, nenechat se zviklat vlastními pochybami a naslouchat hlasu srdce, potvrzuje VANDA VACÍNOVÁ, host dnešního podcastu Myšlením na vrchol. Vanda pracovala už třináct let pro olomouckou pobočku ČSOB. Práce ji bavila. Byla v ní šťastná a v rozhovoru přiznává, že vlastně neměla důvod cokoliv měnit. Přesto ale práci opustila. Během jednoho dne se rozhodla, na konci roku 2018 dala výpověď a vydala se do neznámého odvětví, kde neměla žádné zkušenosti. Vanda začala pracovat v hotelnictví. 

Máte občas pocit, že je život plný povinností? Žijeme snad jen proto, abychom plnili přání druhých lidí? A co naše vlastní přání a sny? Copak nejsou důležité?

Jak moc nezlomný je váš duch? Říkáte si občas, že vám život naděluje až příliš těžké rány? Nevíte, kolik ran dokážete ještě unést? A znáte příběh Louise Zamperiniho?

Proč je tak těžké mít se opravdově rádi? Je snad SEBELÁSKA už jen pouhá iluze? Okrádá nás dnešní svět o skutečnou sebelásku? V jubilejním 700. epizodě podcastu Myšlením na vrchol jsem se opět potkal s mentálním koučem Marianem Jelínkem. Tentokrát jsme se zaměřili na téma sebelásky a podívali se na to, jak nás současná doba okrádá o umění opravdové sebelásky, a proč je čím dál náročnější ji znovu a opravdově prožívat. Snad i pro vás bude naše povídání inspirací a přispěje k lepšímu životu.

Vzpomínáte si, jaké to je, když vám osud nasadí růžové brýle? Když se zakoukáte do nového partnera a myslíte si, že nikdo na světě nemůže být lepší? Nebo když se jen zamilujete do nového nápadu a máte pocit, že vás nic nemůže zastavit v jeho realizaci? A co když je to naopak? Co když máte nasazené brýle s černými skly a vše vidíte jen v temných barvách? V každém nápadu hned vidíte hromadu překážek, které nemáte sebemenší chuť překonávat. Na partnerovi vidíte jenom to špatné nebo třeba jen kolegyně v práci vás rozčiluje, ať udělá cokoliv. 

Co člověk potřebuje, aby dokázal změnit celé odvětví? Stačí jen správná vize a odvaha? Odpověď přináší host dnešního podcastu Myšlením na vrchol, podnikatel, investor a mimo jiné také komunální politik Petr Kasa, spoluzakladatel holdingu Pilulka.cz. 

Znáte ten pocit, když je životní realita lepší než jakýkoliv sen? Někteří lidé se bohužel naučili v životě bát vlastních snů. Mají obavu cokoliv si přát. Nedokážou uvěřit, že by se také jejich sny mohly stát skutečností. Mají snad obavy z dalšího zklamání?  A co když se mohou vaše sny opravdu proměnit v realitu? Co když člověk sám vězní své sny?

Co si myslíte, že člověk potřebuje, aby změnil svůj život k lepšímu? Je to snad více štěstí? Musí snad čekat na náhodu, aby také byl jednou ve správný čas na správném místě? A co když každý může rozhodnout o kvalitě svého života, aniž by musel na cokoliv čekat? Někteří hosté mého podcastu občas zmiňují, že mají pocit, jako by byli jen ve správnou chvíli na správném místě. Snadno tak člověk získá dojem, že musí jen čekat, až se náhoda a štěstí usmějí také na něj. Pravda je ale možná trošku jinde. Ve skutečnosti nedává smysl na nic čekat, protože každý se může rozhodnout převzít odpovědnost za svůj život a stát se tvůrcem svého štěstí.

Někteří lidé se zamilují do cesty a cíle pro ně nejsou důležité. Jiní milují své cíle a chtějí jich dosáhnout za každou cenu. V tom prvním případě možná děláme to, co nás baví, ale naše výsledky za moc nestojí. V případě druhém jsme ochotni pro dosažení cíle porušovat zásady etiky nebo hledáme jiné způsoby, jak si cestu zkrátit. O tom, jak hledat zdravou cestu k dosahování optimálních výsledků, jsme si povídali s mentálním koučem Marianem Jelínkem, který pravidelně přispívá svými zkušenostmi do psaných kurzů.