Na Ceste Brno

Náš život je skryt spolu s Kristem v Bohu. To je naše hlavní identita jako křesťanů na tomto světě a je to i motorem pro naše konání.

Naděje je pro náš život víry stejně důležitá jako je kotva pro loď. Jak v bouřlivých, tak i klidných dobách nám poskytuje možnost ukotvit náš život tak, aby se od Krista neodpoutal.

Skutečná svoboda nepřichází sama. Následuje pravdu a náš život musí být zakotven v Kristu. Musíme zůstávat v jeho slovu a být jeho učedbníci. Jinak skutečbnou svobodu opravdu nenajdeme.

Bůh je velký a tak nemusíme mít věci pod kontrolou, i když bychom tak rádi. Ale Bůh je velký a proto nikdy neztratí kontrolu a ví co dělá!

Písmo nás vybízí k tomu, abychom si navzájem vyznávali naše selhání a naše hříchy. Děláme to? Máme k někomu tak velkou důvěru, abychom mu nabo jí řekli, co se nám nepovedlo? jak velká je intimita pro sdílení mezi Vámi a Vašimi přáteli?

Jako křesťané jsme povoláni sloužit. Co si ale máme pod tímhle pojmem vlastně představit? Co je ta "pravá" služba a jde to jednoznačně definovat?

Na Velikonoce se staly tři důležité věci - Ježíš byl ukřižován, Ježíš zemřel a Ježíš vstal z mrtvých. Nicméně pro mnohé to byl vlastně jen hoax. Falešná zpráva. Pro mnohé se ale stala zprávou o naději, která se od té doby šíří do světa.

Co Ježíš prožíval při ukřižování? Ježíš byl opuštěn - přáteli i Bohem, nesl hřích světa, to co je špatně v našich životech; sám se stal hříchem, zůstal úplně sám! Žalmista o tom napsal mnoho let před tím, než se to stalo, ale popis byl velmi přesný...

Bůh je dobrý a proto nemusíme hledat jinde! Naše potřeby se na tomto světě nikdy nepodaří dokonale naplnit. Člověk byl stvořen tak, aby byl závislý. Bůhse staral o Izraelce po celou dobu na poušti, i když reptali a nadávali. Jak jsme na tom s vděčností my? Neměli bychom se na to, co máme dívat s jinou perspektivou??

Soudit či nesoudit? Na tuto otázku jsme hledali dnes odpověď. Klíčem nám byl příběh Ježíše a cizoložnice. Jak s ní jednal a jak odvrátil její kamenování. I když vlastně schvaloval požadovaný trest, tak k jeho vykonání nakonec nikdo nenašel dosrt odvahy a také čistoty. Nikdo prostě nebyl bez viny...

Proč vlastně vstupujeme do církve, jaké k tomu můžeme mít motivy a potřebujeme jako křesťané vůbec církev? Cílem není naše ego, ale služba.

Bůh je milostivý a proto (si) nemusíme nic dokazovat. Dnešní kultura nás vede k tomu, že si vše musíme zasloužit, ale Bůh to vidí opravdu jinak. Beřich Pokračuje v sérii kázání "Bůh je".

Návodů na nejrůznější diety i detoxikaci organismu najdeme v dnešní době všude víc než dost. Půst ale není další cestou jak rychle shodit přebytečná  kila. O čem ve skutečnosti při půstu jde? Má půst nějaký smysl i dnes? A proč se postit zrovna před Velikonocemi?

Noe. Postava ze Starého Zákona. V čem nás může jeho příběh a jeho přístup povzbudit a dát naději v zápasech, které vedem a které nás čekají.

Být zakladatelé sborů znamená mít úsilí přivést lidi k víře v Krista a zapojit je do rostoucího společenství, které je schopné se dále reprodukovat.

Sola Fide - prostá víra stačí, aby byl člověk spasen - je jednou z halvní tezí Martina Luthera. Stačí u této prosté - dětské - víry zůstat?

Co to znamená, když se řekne, že Bůh je slavný? Jak se to projevuje v našem každodenním křesťanství a naší víře. Má to vůbec dopad?

Svět se dělí na ty hříšníky, kteří si jsou vědomi svých chyb a hledají jejich odpuštění a těch, kteří si toho vědomi být nechtějí a tak nehledají.

Modlitba. Co pro nás znamená. Věříme, že nám pomůže se modlit? Jsme vytrvalí, nenecháme se odradit? Umíme se vůbec modlit anebo jen hrneme fráze nahoru?

Jaký má Bůh záměr s naším životem? Je možné vždy pochopit vše, co se s námi děje? Může Bůh použít i ty těžké a náročné věci?